Těžební odpady

Jednou z agend výkonu státní geologické služby, zajišťovaných Českou geologickou službou (ČGS), je i problematika těžebních odpadů, zakotvená v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem. Konkrétně má ČGS za úkol jednak zjišťování uzavřených a opuštěných úložných míst těžebních odpadů, představujících závažné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví (podle § 17, odst. 4, písm. a), a jednak vedení jejich registru (podle § 17, odst. 4, písm. b).

Vývoj inventarizace

Systematická inventarizace těžebních odpadů v ČR je řešena od roku 2001. Tehdy byla s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) projednána možnost vytvoření databáze hald. Po sestavení definice sledovaných objektů se od roku 2002 začalo se sběrem dat. Výběr jednotlivých oblastí (např. okresů) zadávalo přímo MŽP, zpracování zajišťovaly odborné firmy. Zjištěné údaje byly předávány ČGS, kontrolovány a připojovány do informačního systému. Kromě atributů jednotlivých záznamů byla pořizována i digitální dokumentace ve formátu JPG – např. výřez mapy, fotografie, nákres. V roce 2006 došlo k zásadnímu rozšíření struktury databáze a doplnění údajů z evidenčních listů s. p. DIAMO. Z tohoto důvodu byl také původní název změněn na databázi deponií po těžbě nerostných surovin.

Zákon o nakládání s těžebním odpadem

Během roku 2009 vstoupil v platnost zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, který implementuje ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. 3. 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES. Podle definice v tomto zákoně se za úložné místo (podle § 2, písm. c) považuje důlní stavba, vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této stavby je zpravidla hráz nebo jiný dílčí objekt sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací. Kromě toho se za úložná místa považují také odvaly a odkaliště, vzniklé při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (podle § 23 Přechodná ustanovení). Dále zákon vymezil řadu povinností pro provozovatele úložných míst a pro orgány státní správy. V § 17 je stanoveno, že MŽP zjišťuje uzavřená a opuštěná úložná místa těžebních odpadů, představujících závažné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, vede jejich registr a zajišťuje jeho pravidelnou aktualizaci. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobu. K tomu došlo v roce 2012, kdy byla tato činnost delegována na ČGS a stala se součástí její zřizovací listiny.

Projekt Operačního programu Životní prostředí

V rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vypracovala v roce 2009 ČGS projekt Zjištění uzavřených a opuštěných úložných míst těžebního odpadu představujících závažné riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, který byl řešen v letech 2010–2012. Projekt byl členěn na 7 dílčích balíčků (Work Packages) a jeho cílem bylo utřídit dosavadní podkladové materiály, zpracovat novou metodiku hodnocení úložných míst těžebního odpadu a vytvořit databázi Inventarizace úložných míst těžebních odpadů ČR, která se stala součástí Informačního systému ČGS. Součástí projektu byl výběr 300 potenciálně nebezpečných lokalit z hlediska deponování haldoviny s možnými zvýšenými obsahy škodlivin. Na těchto objektech byly provedeny opakované odběry vzorků, které byly zanalyzovány a vyhodnoceny. Veškerá projektová dokumentace je uložena v archivu Geofond ČGS pod signaturami CGS P000013/2013 a CGS P000024/2013 - CGS P000411/2013.

Inventarizace úložných míst

Nad novou databází byla vybudována veřejná mapová webová aplikace, která zpřístupňuje lokalizaci jednotlivých úložných míst a obsahuje popisné informace, připojenou fotodokumentaci a vazbu na související posudky a zprávy, uložené v archivu Geofond. Objekty opuštěných úložných míst těžebních odpadů jsou vyznačeny formou bodového zákresu, protože pro kategorii „opuštěné úložné místo“ (podle definice jeho původní provozovatel nebo právní nástupce neexistuje nebo není znám) není v zákoně stanoveno, kdo určí jeho rozsah (ohraničení). V aplikaci jsou barevně odlišeny jednotlivé sledované kategorie objektů.

Registr rizikových úložných míst

Odborným vyhodnocením získaných údajů z analýz byly některé objekty zařazeny do kategorie „riziková“ a tím se dostaly do Registru rizikových úložných míst. Tento Registr byl spuštěn od 1. 5. 2012 jako samostatná prezentační webová aplikace a existuje v české a anglické verzi. Podrobné informace o jednotlivých objektech, včetně výsledků analýz a jejich vyhodnocení, jsou uloženy jako samostatné zprávy v archivu Geofond ČGS. Údaje v registru jsou průběžně aktualizovány a každoročně dochází k vyhodnocení dalších lokalit z hlediska jejich možného negativního vlivu na životní prostředí nebo lidské zdraví. Přehled objektů dosud zařazených do kategorie „riziková“ je uveden v tabulce níže.