Svahové deformace

Mezi činnosti České geologické služby (ČGS) při výkonu státní geologické služby (posudková činnost) související s problematikou svahových deformací patří terénní práce (inženýrskogeologické mapování), evidence a třídění zpráv a posudků a jejich následná archivace. Nezbytnou součástí práce je další zpracování a uložení výsledků do grafických a textových databází a tvorba výstupů pro veřejnost, tj. prezentace území, která jsou postižena svahovými deformacemi.

Metodika

Veškeré práce probíhají v souladu s „Metodikou dokumentace a systematizace pro evidenci svahových deformací za účelem sjednocení a modernizace jednotného veřejně dostupného informačního portálu | Autor: Oldřich Krejčí a kol. (1.79 MB) “, která byla schválena v roce 2022.

Jednotně zpracovaná metodika s novými prvky sleduje tyto cíle:

• přehledné vyjádření vypovídací hodnoty zveřejňovaných informací (metadata),
• prezentaci primárních a zejména interpretovaných dat odborné i laické veřejnosti, orgánům veřejné moci,
• aktualizaci atributových tabulek pro mapovou a dokumentační část geodatabáze a doplnění nově sledovaných typů a vlastností SN, včetně aktualizace terénního záznamového formuláře,
• dlouhodobou aktivní a cílenou aktualizaci dat týkajících se svahových deformací, editace a zpřesňování těchto dat,
• vazba na národní systémy (Jednotný informační systém o životním prostředí, systém krizového řízení),
• návaznost na celoevropské systémy (INSPIRE, globální informační a datové infrastruktury).

Veškerá data jsou ukládána centrálně a pro jejich ukládání a obsluhu se předpokládá vznik aplikačních řešení, která umožní data pořizovat, dotazovat se na jejich obsah, stahovat dílčí údaje a podobně. Jedním z tradičních a velmi efektivních využití informací jsou mapové služby, které umožňují prohlížení informací z registru v kombinaci s dalšími, uživatelem zvolenými mapovými informacemi.

Historie

Údaje o některých sesuvech, dosud používané v geodatabázi Registru svahových nestabilit, byly průběžně získávány a obnovovány v období 1962–2010. Většina dat pochází ze 70. a 80. let 20. století. Vzhledem k registračnímu charakteru záznamů byly uchovávány tyto záznamy jako celek v registrační části databáze. Tato registrační geodatabáze zahrnuje území celé ČR, zpracované jednotnou metodikou, mnohdy jsou to však dokumentační údaje z 60. let 20. století.

ČGS se mapováním svahových deformací systematicky zabývá od roku 1997, kdy došlo v červenci po extrémních srážkových úhrnech na území České republiky k aktivaci mnoha set sesuvů s velkými materiálními škodami. Pro jejich komplexní evidenci byl vytvořen Registr svahových nestabilit, v němž jsou zdokumentovaná data průběžně doplňována a aktualizována.

Projekt RENS

ČGS zahájila v roce 2020 realizaci projektu Technologické agentury ČR (Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti ŽP – Prostředí pro život) „Horninové prostředí a nerostné suroviny (RENS)“, jehož hlavním cílem je výzkum, sledování a vyhodnocení stavu horninového prostředí, přírodních zdrojů, geologických rizik a geologických informací v celé ČR. Součástí řešeného projektu bude rozvoj inovativních metodik sběru dat na různých typech svahových deformací a nabídka informací cílovým uživatelům. Bude sestaven jednotný a v rámci ČR unikátní Registr svahových deformací, který kromě nově získaných dat bude obsahovat i údaje shromažďované v průběhu předešlých let v rámci Registru svahových nestabilit.

Organizační zajištění

Veškeré informace a výstupy týkající se agendy sesuvných území jsou zajištěny následovně:

• mapové a dokumentační podklady v různých měřítkách, včetně podkladů pro inženýrskogeologické mapy 1 : 25 000, zajišťují pracovníci z odboru aplikované geologie, 
• územně analytické podklady pro obce s rozšířenou působností a kraje, mapy sesuvů pro kraje (výdejní modul digitálních dat) zajišťují pracovníci centrálního datového skladu,
• odborná stanoviska k jednotlivým lokalitám, včetně operačního programu Životní prostředí, zajišťuje Správa oblastních geologů v rámci výkonu státní geologické služby.