Mezi činnosti České geologické služby (ČGS) při výkonu státní geologické služby (posudková činnost) související s problematikou svahových deformací patří terénní práce (inženýrskogeologické mapování), evidence a třídění zpráv a posudků a jejich následná archivace. Nezbytnou součástí práce je další zpracování a uložení výsledků do grafických a textových databází a tvorba výstupů pro veřejnost, tj. prezentace území, která jsou postižena svahovými deformacemi.
Svahové deformace
Související aplikace
Mapová aplikace zobrazuje svahové deformace (sesuvy, skalní řícení atd.) vymapované na území ČR. Dostupné jsou jak výsledky aktuálního mapovaní ČGS (1 : 10 000), tak i v terénu revidované registrační záznamy bývalého registru Geofond. K dispozici je topografický model reliéfu DMR 5G (ČÚZK) a další geovědní mapové vrstvy ČGS: geologicko-geomorfolgické jednotky, inženýrskogeologické rajony, mapa náchylnosti ke svahovým deformacím a soupisy lomů.


Metodika
Veškeré práce probíhají v souladu s „Metodikou dokumentace a systematizace pro evidenci svahových deformací za účelem sjednocení a modernizace jednotného veřejně dostupného informačního portálu | Autor: Oldřich Krejčí a kol. (1.79 MB) “, která byla schválena v roce 2022.
Jednotně zpracovaná metodika s novými prvky sleduje tyto cíle:
- přehledné vyjádření vypovídací hodnoty zveřejňovaných informací (metadata),
- prezentaci primárních a zejména interpretovaných dat odborné i laické veřejnosti, orgánům veřejné moci,
- aktualizaci atributových tabulek pro mapovou a dokumentační část geodatabáze a doplnění nově sledovaných typů a vlastností SN, včetně aktualizace terénního záznamového formuláře,
- dlouhodobou aktivní a cílenou aktualizaci dat týkajících se svahových deformací, editace a zpřesňování těchto dat,
- vazba na národní systémy (Jednotný informační systém o životním prostředí, systém krizového řízení),
- návaznost na celoevropské systémy (INSPIRE, globální informační a datové infrastruktury).
Veškerá data jsou ukládána centrálně a pro jejich ukládání a obsluhu se předpokládá vznik aplikačních řešení, která umožní data pořizovat, dotazovat se na jejich obsah, stahovat dílčí údaje a podobně. Jedním z tradičních a velmi efektivních využití informací jsou mapové služby, které umožňují prohlížení informací z registru v kombinaci s dalšími, uživatelem zvolenými mapovými informacemi.


1 – sesuvy aktivní 2 – sesuvy dočasně uklidněné 3 – sesuvy uklidněné 4 – lokální kra v sesuvu (do 50 m) 5 – rozsáhlá kra v sesuvu 6 – proluviální kužel 7 – výchozy skalního podkladu 8 – sedimenty říční terasy 9 – odlučná hrana sesuvu 10 – odlučná hrana aktivního sesuvu | Autor: Vladimíra Krejčí
Historie
Údaje o některých sesuvech, dosud používané v geodatabázi Registru svahových nestabilit, byly průběžně získávány a obnovovány v období 1962–2010. Většina dat pochází ze 70. a 80. let 20. století. Vzhledem k registračnímu charakteru záznamů byly uchovávány tyto záznamy jako celek v registrační části databáze. Tato registrační geodatabáze zahrnuje území celé ČR, zpracované jednotnou metodikou, mnohdy jsou to však dokumentační údaje z 60. let 20. století.
ČGS se mapováním svahových deformací systematicky zabývá od roku 1997, kdy došlo v červenci po extrémních srážkových úhrnech na území České republiky k aktivaci mnoha set sesuvů s velkými materiálními škodami. Pro jejich komplexní evidenci byl vytvořen Registr svahových nestabilit, v němž jsou zdokumentovaná data průběžně doplňována a aktualizována.
Projekt RENS
ČGS zahájila v roce 2020 realizaci projektu Technologické agentury ČR (Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti ŽP – Prostředí pro život) „Horninové prostředí a nerostné suroviny (RENS)“, jehož hlavním cílem je výzkum, sledování a vyhodnocení stavu horninového prostředí, přírodních zdrojů, geologických rizik a geologických informací v celé ČR. Součástí řešeného projektu bude rozvoj inovativních metodik sběru dat na různých typech svahových deformací a nabídka informací cílovým uživatelům. Bude sestaven jednotný a v rámci ČR unikátní Registr svahových deformací, který kromě nově získaných dat bude obsahovat i údaje shromažďované v průběhu předešlých let v rámci Registru svahových nestabilit.
Organizační zajištění
Veškeré informace a výstupy týkající se agendy sesuvných území jsou zajištěny následovně:
- mapové a dokumentační podklady v různých měřítkách, včetně podkladů pro inženýrskogeologické mapy 1 : 25 000, zajišťují pracovníci z odboru aplikované geologie,
- územně analytické podklady pro obce s rozšířenou působností a kraje, mapy sesuvů pro kraje (výdejní modul digitálních dat) zajišťují pracovníci centrálního datového skladu,
- odborná stanoviska k jednotlivým lokalitám, včetně operačního programu Životní prostředí, zajišťuje Správa oblastních geologů v rámci výkonu státní geologické služby.