Důlní díla a poddolování

Česká geologická služba (ČGS) je pověřena Ministerstvem životního prostředí (MŽP) výkonem státní geologické služby. Dlouhodobě a systematicky spravuje účelové databáze důlních děl, poddolovaných území, registru starých důlních děl a báňských map. Informace z těchto databází slouží odborné veřejnosti, orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování a pro zpracování územně analytických podkladů.

Vedené registry a databáze

Databáze důlních děl

Vedení databáze důlních děl vychází z potřeby přehledné evidence základních údajů o jednotlivých důlních dílech na území České republiky. Hlavním důlním dílem se podle § 10, odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část.

Databáze poddolovaných území

Vedení přehledu území se zjištěným poddolováním je činností prováděnou v souladu s ustanovením § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Tato území mohou mít vliv na vypracování územněplánovací dokumentace a na životní prostředí. ČGS poskytuje údaje o geologických rizicích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování a územního řízení pro zpracování územněanalytických podkladů.

Registr starých důlních děl

Registr starých důlních děl ve smyslu §35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a §§ 1, 2 vyhlášky MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru. Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí nebo také lom po těžbě vyhrazených nerostů, které jsou opuštěny a jejichž původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

Databáze báňských map

Databáze báňských map momentálně obsahuje více než 18 000 záznamů. Jedná se o mapy, plány a náčrty, které zachycují báňskou tematiku a lze je lokalizovat na území ČR. Zastoupeny jsou originály i různé kopie map tištěných i rukopisných. Většina map vznikla ve 20. století, ale jsou zde i mapy z 19. století (více než 1 000), 18. století (téměř 350) a z 16.–17. století (téměř 20). Ke každé mapě, jež je digitalizována a prostorově lokalizována, jsou evidovány základní údaje, včetně náhledu konkrétního mapového díla prostřednictvím webové aplikace přístupné široké veřejnosti.

Důlní díla

Struktura databáze důlních děl vychází z evidenčního listu hlavního důlního díla, uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., ale navíc je sledována celá řada dalších položek, které jsou nezbytné pro operativní řešení případů ohlášených „starých důlních děl" (§ 35 zákona č. 44/1988 Sb., (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 363/1992 Sb.).

Databáze obsahuje řadu dalších informací o každém objektu a rovněž relevantní dokumentaci  –  např. výřez mapy, fotografii, nákres. Jsou evidovány zejména přesná lokalizace ústí jednotlivých děl na povrchu, topografická situace, vlastnické vztahy, technické údaje, soudobý stav těchto děl, jejich nebezpečnost a případné zajištění. Kromě výše uvedeného využití při řešení problematiky starých důlních děl je databáze využívána zejména při tvorbě územního plánu a kontrole důlních děl z hlediska bezpečnosti. Objekty důlních děl jsou dnes standardně vykreslovány v rámci map poddolovaných území.
Dosavadní počet evidovaných důlních děl nelze považovat za konečný. Údaje jsou průběžně aktualizovány a doplňovány na základě nových zjištění. Databáze obsahuje přes 26 000 objektů a více než 25 000 grafických příloh (r. 2023).

Poddolovaná území

Vlastní registr poddolovaných území byl vytvořen v letech 1983–1985. Postupně byly sledované údaje převedeny do jednotné databáze a zákresy i údaje jsou dál průběžně aktualizovány z odborných posudků a zpráv. Registr je zpracováván na pracovišti ČGS v Kutné Hoře, kde jsou rovněž uloženy záznamové listy, mapová dokumentace a literatura. Další podklady, zahrnující odborné posudky a zprávy, jsou uloženy v archivu Geofond. Databáze poddolovaných území v ČR v současné době obsahuje údaje o více než 5 000 poddolovaných územích.

Jednotlivé zákresy poddolovaných území jsou zobrazeny jako plochy (polygony). Tyto polygony zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách, přičemž zde mohou být i zcela nepoddolované úseky. Informace o poddolovaných územích jsou v elektronické podobě poskytovány orgánům veřejné moci jako tzv. údaje o území podle § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) pro potřeby územního plánování.

Problematika staveb na poddolovaném území je řešena Československou státní normou ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území, která upřesňuje zajištění objektů proti účinkům poddolování. Podrobnější informace jsou v materiálu České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Stará důlní díla

Starým důlním dílem se podle zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Podle úpravy platné od roku 2002 je starým důlním dílem také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

Oznamovací povinnost je všeobecná, což je uvedeno v § 35 zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Oznámení projevů důlního díla je možné poslat elektronicky (e-mailem) nebo písemně. Kromě toho byla také vyvinuta a zprovozněna webová aplikace, která funguje i na mobilních zařízeních a pro lokalizaci využívá GPS.

Do registru starých důlních děl jsou zařazována všechna došlá oznámení. Vlastní registr je veden formou složek, obsahujících záznamový list, výřez mapy s lokalizací díla, vyjádření ČGS pro MŽP, veškerou korespondenci a další související materiály. K registru patří i tzv. dokladová část, zahrnující plány zabezpečení, závěrečné technické zprávy a další pomocné zprávy a posudky. Tyto materiály jsou uloženy pod samostatnými signaturami v archivu Geofond. Následným šetřením ČGS jsou oznámené objekty zařazeny do příslušných kategorií.

Rozlišují se:

• stará důlní díla (SDD) dle definice v § 35 horního zákona,
• opuštěná průzkumná důlní díla (OPDD), provozovaná ze státních prostředků v rámci geologického průzkumu, která nebyla po ukončení prací předána těžbě,
• opuštěná důlní díla (ODD), díla mimo provoz, která mají svého majitele nebo jeho právního nástupce,
• ostatní objekty (jiné), většinou podzemní prostory, které byly vyraženy za jiným účelem než pro těžbu a průzkum nerostných surovin.

V případě, že jde o staré důlní dílo, které ohrožuje zákonem chráněný obecný zájem, přebírá odpovědnost za jeho sanaci v nezbytně nutném rozsahu stát prostřednictvím MŽP.

Údaje z registru SDD jsou zároveň zpracovány do databáze starých důlních děl, která je součástí informačního systému. Šetření oznámení projevů důlních děl vychází zejména z rozsáhlého odborného textového a mapového materiálu uloženého v archivu Geofond v Praze a na pracovišti v Kutné Hoře. Využívány jsou zejména informace v databázích báňských map, poddolovaných území a důlních děl.

Registr obsahuje přes 3 000 jednotlivých oznámení (r. 2023), která zahrnují přes 3 000 starých důlních děl.

Informace o lokalizaci a stavu starých důlních děl jsou využívány zejména pro odborná vyjádření k územnímu plánování. Údaje o jednotlivých důlních dílech a jejich projevech jsou prezentovány v rozsahu tzv. základní informace na webových aplikacích ČGS.

Báňské mapy

Databáze „Báňské mapy“ je soustavně doplňována a aktualizována. V prvé řadě jsou v ní evidovány mapy tzv. mateřského fondu ČGS, což jsou originály i různé kopie tištěných i rukopisných map, uložených v archivu ČGS v Kutné Hoře. Dále jsou v databázi evidovány mapy, které jsou uloženy ve Středisku dokumentace ložisek zlata Jílové u Prahy (pracoviště ČGS), a mapy, které byly za účelem digitalizace zapůjčeny z dalších archivních organizací – Moravského zemského archivu v Brně, Zemského archivu v Opavě, Státního oblastního archivu v Praze a Státního oblastního archivu v Zámrsku a báňské mapy z různých podnikových archivů.