Animace

Proč se ale právě v místě Teplic utvořily teplé prameny? Za vším stojí hluboko sahající zlomy, které zde protínají sopku – sice vyhaslou více než 300 milionů let, ale zato největší v Čechách.

Blanická brázda je významný zlomový systém, zčásti rázu příkopové propadliny, probíhající z východního okolí Prahy přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska. Animace znázorňuje její vznik.

Nejvyšší vrch Žďárských vrchů byl původně táhlým skalnatým hřebenem, který se v dobách ledových a meziledových postupně rozpadl do dnešní podoby devíti samostatných skalních bloků. Animace znázorňuje jeho vznik.

Na konci křídy se do prasklin v zemské kůře v oblasti Stráže pod Ralskem začala drát magmata polzenitů. Magma utuhlo v podobě vulkanických žil, ze kterých pak eroze vypreparovala polzenitové žíly. Vrch Děvín u Stráže patří mezi tyto vypreparované útvary.

Animace objasňuje geologický vývoj oblasti Dlouhého vrchu, včetně vzniku hyaloklastitových brekcií, které lemují lávové proudy, a vzniku křemenců v podloží vulkanitů. Křemence jsou produktem prokřemenění pískovců v důsledku mobilizace křemene v teplých alkalických roztocích.

Krajinná dominanta tyčící se nad Libercem – Ještěd – je výsledkem složitého geologického vývoje trvajícího 600 milionů let. Finální podobu daly Ještědu tektonické pohyby na zlomech během křídy a třetihor, a také eroze trvající do současnosti.

Jizerské hory tvoří složený žulový masiv. Tvoří ho několik typů žul, ale dva typy převládají. Současnou morfologii Jizerských hor postupně v odolných žulách modelovala eroze.

Animace znázorňuje kaldery – obří sopečné krátery, které vznikají, pokud se během jediné erupce naráz vyprázdní celý magmatický krb nebo jeho podstatná část.

Kamenický vrch u Zákup představuje specifický typ sopečného útvaru, který označujeme výrazem diatrema. Náleží k takzvanému lužickému vulkanickému poli – oblasti rozptýlených výskytů zbytků malých sopek.

Komorní hůrka patří se svou pouze 100 000 let starou erupcí mezi nejmladší sopky na našem území. Přívodní dráha vyplněná čedičovou horninou jasně prokázala magmatický původ sopek a vyvrátila hypotézu o sopkách živených hořícími slojemi uhlí.

Animace znázorňuje vliv horninového prostředí na šíření kontaminace. Značné riziko a ohrožení zdrojů vod v krasových oblastech představují potenciální antropogenní kontaminace.

Oblast našeho území byla ve spodní části čtvrtohor, pleistocénu, tedy v období, které začalo zhruba před 2 a půl miliony let a skončilo teprve před 10 tisíci lety, sevřena mezi severoevropským kontinentálním ledovcem, jehož jižní okraje zasáhly dvakrát naše území. Animace znázorňuje, jak toto období vypadalo.

Animace názorně ukazuje ukládání sedimentů v křídovém moři.

Karlovy Vary patří do trojice významných lázní západočeského lázeňského trojúhelníku. Vývěry léčivých vod, tak jako všude jinde, souvisí s geologickou stavbou. Zásadní geologickou událostí bylo vmístění žulového tělesa během mladších prvohor.

Luž je nejen nejvyšším vrcholem Lužických hor, ale má také nejpestřejší vulkanickou historii v této oblasti. Animace znázorňuje jeho vznik a tvarování současné podoby.

Milešovka, která je nejvyšším vrchem Českého středohoří, je sice vulkanického původu, ale není to pravá sopka, což názorně objasňuje vytvořená animace.

Video odpovídá na otázku, co dělat při ztrátě vody ve studni. Uvidíte, jak to dopadne, pokud si do studny přivezete vodu cisternou, a jak to udělat, aby vše fungovalo.

Animace znázorňuje vznik miocenního moře v oblasti Alp, Karpat, Balkánu až západní Asie, zbylé po ústupu moře Tethys a vyvrásnění jeho uloženin.

Polštářová láva je termín označující specifické polštářovité či bochníkovité tvary, které vznikají při opakujícím se rychlém zatuhnutí proudu lávy, vylévajícího se do vody.

Animace ukazuje pohyb kontinentů v průběhu geologického vývoje Země. Červená tečka označuje, jak se pohybovalo území současné České republiky.

V červnu roku 2013 došlo k sesunutí svahu na rozestavěnou dálnici D8. Pro lepší přiblížení celé situace, geologických procesů, které postupně vytvořily svah náchylný k sesouvání, a posloupnosti jednotlivých událostí, které vedly až k sesuvu, vytvořili pracovníci ČGS názornou animaci.

Animace ukazuje, jak vznikala skalní pískovcová města a všechny typické útvary, které zde nalézáme.

Šemnická skála, která se tyčí nedaleko Karlových Varů nad řekou Ohří, je jedním z mála výchozů znělce v Doupovských horách. Animace znázorňuje vznik této sopky.

Animace znázorňuje vznik nejmladší sopky Doupovských hor – vrchu Šumná. Je to 20 milionů let starý útvar, jen minimálně postižený erozí.

Druhou nejčastější vulkanickou horninou u nás je po alkalických bazaltoidech znělec neboli fonolit. To je i případ vrchu Tachov u Doks, jehož vznik zobrazuje tato animace.

Skalní útvar Trosky je výsledkem vulkanické aktivity, která v oblasti Českého ráje probíhala před 19–16 miliony let. Výsledkem komplexního výzkumu odborníků z Česka, Francie a USA pak byla kompletní rekonstrukce vulkanického vývoje Trosek.

Animace zaznamenává tento jedinečný geologický vývojový cyklus, který se odehrával v horninách na území České republiky v období středního devonu a karbonu, až v hloubkách 80 km pod tehdejším povrchem.

Turisticky známé místo je zároveň největším rybníkem široko daleko, zároveň to je faktický pramen řeky Sázavy a v neposlední řadě se jedná o pozoruhodnou přírodní oázu. Animace znázorňuje jeho vznik.

Velký Roudný má stále dobře zachovalý a morfologicky patrný asymetrický kráter, otevřený směrem k jihovýchodu. Animace znázorňuje vznik této nejlépe zachovalé a zároveň jedné z nejmladších sopek u nás.

Vinařická hora je navzdory svému jménu spíše nenápadným kopcem. Její vznik ale ovlivnily různé typy sopečné aktivity a díky tomu je cennou lokalitou pro demonstraci rozmanitých sopečných uloženin.

Základními stavebními materiály jsou například písek a štěrk. Tyto nezpevněné sedimenty byly postupně ukládány řekami a často je nacházíme v útvarech, kterým říkáme říční terasy. Animace znázorňuje, jak terasy vznikaly.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako bezkořenný kráter.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako lahar.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako maar.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako struskový kužel.

Na Deblově v blízkosti Chrudimi se nachází evropský unikát – zkamenělé mořské dno prvohorního, konkrétně ordovického stáří. Zpevněné, popraskané a nakloněné dno v animaci opět ožívá.

Animace zachycuje vznik kráterů Ztracený rybník a Bažina, náležící k sopce v západních Čechách nedaleko vesničky Polná. Vývoj sopky se podařilo odhalit díky komplexnímu geofyzikálnímu výzkumu lokality.

Geologický vývoj oblasti Žďárských vrchů je do jisté míry abstraktní pohádkou o vývoji a vzniku vybraných hornin. Skutečná podoba zdejší krajiny se dotvořila před relativně krátkou dobou.

Proč se ale právě v místě Teplic utvořily teplé prameny? Za vším stojí hluboko sahající zlomy, které zde protínají sopku – sice vyhaslou více než 300 milionů let, ale zato největší v Čechách.

Blanická brázda je významný zlomový systém, zčásti rázu příkopové propadliny, probíhající z východního okolí Prahy přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska. Animace znázorňuje její vznik.

Charakteristická skála v údolí řeky Bíliny na západním okraji Českého středohoří je sopečného původu. Současný tvar Bořeně je pak dílem eroze, která vypreparovala znělcový peň z okolních měkčích a rozrušených hornin.

Na konci křídy se do prasklin v zemské kůře v oblasti Stráže pod Ralskem začala drát magmata polzenitů. Magma utuhlo v podobě vulkanických žil, ze kterých pak eroze vypreparovala polzenitové žíly. Vrch Děvín u Stráže patří mezi tyto vypreparované útvary.

Animace objasňuje geologický vývoj oblasti Dlouhého vrchu, včetně vzniku hyaloklastitových brekcií, které lemují lávové proudy, a vzniku křemenců v podloží vulkanitů. Křemence jsou produktem prokřemenění pískovců v důsledku mobilizace křemene v teplých alkalických roztocích.

Animace znázorňuje kaldery – obří sopečné krátery, které vznikají, pokud se během jediné erupce naráz vyprázdní celý magmatický krb nebo jeho podstatná část.

Kamenický vrch u Zákup představuje specifický typ sopečného útvaru, který označujeme výrazem diatrema. Náleží k takzvanému lužickému vulkanickému poli – oblasti rozptýlených výskytů zbytků malých sopek.

Komorní hůrka patří se svou pouze 100 000 let starou erupcí mezi nejmladší sopky na našem území. Přívodní dráha vyplněná čedičovou horninou jasně prokázala magmatický původ sopek a vyvrátila hypotézu o sopkách živených hořícími slojemi uhlí.

Luž je nejen nejvyšším vrcholem Lužických hor, ale má také nejpestřejší vulkanickou historii v této oblasti. Animace znázorňuje jeho vznik a tvarování současné podoby.

Milešovka, která je nejvyšším vrchem Českého středohoří, je sice vulkanického původu, ale není to pravá sopka, což názorně objasňuje vytvořená animace.

Šemnická skála, která se tyčí nedaleko Karlových Varů nad řekou Ohří, je jedním z mála výchozů znělce v Doupovských horách. Animace znázorňuje vznik této sopky.

Animace znázorňuje vznik nejmladší sopky Doupovských hor – vrchu Šumná. Je to 20 milionů let starý útvar, jen minimálně postižený erozí.

Skalní útvar Trosky je výsledkem vulkanické aktivity, která v oblasti Českého ráje probíhala před 19–16 miliony let. Výsledkem komplexního výzkumu odborníků z Česka, Francie a USA pak byla kompletní rekonstrukce vulkanického vývoje Trosek.

Velký Roudný má stále dobře zachovalý a morfologicky patrný asymetrický kráter, otevřený směrem k jihovýchodu. Animace znázorňuje vznik této nejlépe zachovalé a zároveň jedné z nejmladších sopek u nás.

Vinařická hora je navzdory svému jménu spíše nenápadným kopcem. Její vznik ale ovlivnily různé typy sopečné aktivity a díky tomu je cennou lokalitou pro demonstraci rozmanitých sopečných uloženin.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako bezkořenný kráter.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako lahar.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako maar.

Animace znázorňuje vznik sopečného kráteru označovaného jako struskový kužel.

Animace zachycuje vznik kráterů Ztracený rybník a Bažina, náležící k sopce v západních Čechách nedaleko vesničky Polná. Vývoj sopky se podařilo odhalit díky komplexnímu geofyzikálnímu výzkumu lokality.

České geologické službě byl s účinností od 31. 12. 2020 přidělen patent PV 2018-357, použitelný při úpravě grafitové suroviny. Princip patentu znázorňuje animace.

ČGS vytvořila geologický 3D model pro plánování variant nového propojení železničních stanic Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín (J. Franěk et al. 2020) – tzv. střešovický železniční tunel.

Z Drážďan do Prahy místo 135 jen 50 minut. Z Ústí nad Labem do Prahy za 25 minut. Kratší cestování by se líbilo asi každému. Existuje návrh na novou železniční trať, která by to dokázala!

Animace představuje nový strategický projekt SYNERGYS, který se zaměřuje na realizaci nových technologií jímání zemského tepla a ukládání energie do horninového prostředí.