Co způsobilo ničivou přívalovou povodeň na hranici Nepálu a Tibetu?
Martin Dostalík
Oblast na hranici Nepálu a Tibetu zasáhla 26. srpna 2026 mimořádně ničivá přívalová povodeň. První analýzy satelitních snímků a seismických dat ukazují, že katastrofu spustilo rozsáhlé skalní řícení spojené s kolapsem části ledovce v oblasti hory Langtang Lirung. Následoval řetězec událostí, který během krátké doby zasáhl území desítky kilometrů po proudu.
Shrnutí toho, co zatím o přívalovém proudu víme:
- Příčinou přírodní katastrofy, která zasáhla až 100 km dlouhé území, bylo podle analýzy satelitních snímků skalní zřícení a zřícení visutého (svahového) ledovce z úbočí hory Langtang Lirung (7 227 m n. m.).
- Ke kolapsu došlo ve skalním podloží. Přes skalní hranu přetékal ledovec, který byl okolními skalami svírán a fixován. Odlučná oblast se nachází v nadmořské výšce až 5 000 m. Zřítila se část skalního podloží a na něm ležící čelo ledovce o délce až 1 200 m a šířce až 800 m. Plocha odlučné oblasti dosahuje přibližně 1 km², z toho plocha odděleného ledovce až 0,5 km².
- Následný kaskádový efekt vedl ke vzniku přívalového proudu a následně bleskové povodně.
- Přibližně v 10:30 místního času se 26. 8. 2026 aktivovalo skalní a ledovcové řícení (IRA – Ice-Rock Avalanche) a vytvořilo přívalový proud. Ten po 7,5 km transportu a překonání výškového rozdílu přibližně 2 100 m přehradil řeku Chusumdo Tsangpo. Odhadovaný objem skalní a ledové laviny se pohybuje mezi 100 a 200 miliony m³, což ji řadí mezi největší dosud zdokumentované události tohoto typu (například 10 až 20krát větší než IRA v Blattenu ve Švýcarsku v roce 2025 nebo v Chamoli v Indickém Uttarakhandu v roce 2021).
- Vznikla nestabilní dočasná hráz, která začala akumulovat vodu. Analýza seismických dat ukazuje, že kolem 10:52 došlo k protržení této dočasné hráze a vzniku obrovského ničivého přívalového proudu, který pokračoval k soutoku s mohutnou řekou Lende Khola (hraniční řeka mezi Nepálem a Tibetem). Přibližně v 10:59 dorazil vzniklý přívalový proud k hraničnímu přechodu Resuo na soutoku s řekou Bhote Koshi. Proud cestou strhával další suť a led níže po proudu. Z mnoha dalších událostí je dobře známo, že energie při pohybu takového přívalového proudu může roztavit velké množství ledu a tím produkovat dodatečnou povodňovou vodu, proud se tak postupně transformoval v přívalovou povodeň.
- Událost byla ovlivněna silnými srážkami, které v posledních dnech zasáhly Nepál a jižní Tibet. Prvotní informace mylně naznačovaly, že by spouštěcím faktorem řícení mohlo být zemětřesení. Skalní lavina vyvolala silný seismický signál (M5.2). Tento seismický signál tedy není způsoben zemětřesením, jak bylo mylně uvedeno v mnoha médiích (jako spouštěč laviny). Další analýza seismických dat ukazuje, že naopak seismický signál byla vyvolána řícením hmot. Situace je stále předmětem vyšetřování a rozsah škod ani počet obětí zatím nejsou definitivně potvrzeny. Přívalový proud zničil mnoho vesnic, několik vodních elektráren a vyžádal si životy pravděpodobně více než 1000 lidských životů na více než 100 km po proudu od zdrojové oblasti.
- Vliv klimatické změny je možný, ale zatím je brzy na jednoznačné tvrzení. Zdá se, že kolaps byl predisponován geologií ve skalním podloží (jako v mnoha jiných případech). Zdrojová oblast leží v zóně permafrostu, odkud pochází mnoho podobných zdokumentovaných událostí. Vysoké teploty a tání ledu a sněhu v tomto i předchozím letech mohly zvýšit pronikání vody do skalního podloží, což jej obvykle destabilizuje. Je však příliš brzy na to, aby se v tomto konkrétním případu dalo říci více.
- Dronové záběry čínské tiskové agentury ukazují, že v sesuvem hrazeném jezeře na hranici mezi Nepálem a Tibetem je stále více než 2 miliony m3 vody a stále přibývá, což zvyšuje riziko dalšího protržení.
Fotogalerie
