Kaple sv. Rafaela se na konci června stala místem slavnostního předávání Ceny ředitele České geologické služby za nejlepší odborné publikace mladých autorů vydané v roce 2025. Ocenění je uznáním talentu, vytrvalosti i každodenní vědecké práce. S letošní vítězkou Kateřinou Šabatovou jsme hovořili o jejím výzkumu, který odbornou komisi zaujal nejvíce, i o tom, co ji na vědecké práci naplňuje. Rozhovor byl uveřejněn ve zpravodaji ČGS Svět geologie 3/2026.
Co pro vás znamená získání Ceny ředitele ČGS pro mladé autory?
Mám z ceny samozřejmě radost. Skutečnost, že můj výzkum někdo pokládá za kvalitní a hodný ocenění, je pro mě coby začínajícího vědce ohromně povzbuzující. Navíc mě těší, že mezi více akademicky zaměřenými publikacemi uspěla zrovna ta z aplikované geologie.
Co bylo hlavním cílem vašeho výzkumu a k jakým závěrům jste dospěla?
Především jsem se snažila zjednodušit v ýpočty doplňování podzemní vody. Dosud se totiž používaly poměrně složité modely vyžadující specifická terénní měření. Zároveň existují záznamy hladiny podzemní vody ze stovek monitorovacích vrtů, které jsme neuměli plně využít. Snažila jsem se tedy najít způsob, jak z těchto dat vytěžit co nejvíc i bez náročných terénních výzkumů, tak aby byla metoda použitelná prakticky kdekoliv. V literatuře jsem našla různé možnosti, ale teprve jejich propojením jsme získali nástroj, pomocí kterého můžeme z dostupných hladin rovnou vypočítat, kolik podzemní vody se v daném místě tvoří.
Proč je tak důležité vědět, kolik vody se přirozeně dostává do podzemí?
Protože právě tolik podzemní vody je potom k dispozici. Tato voda se může využít k pití nebo zavlažování, ale také například
napájí potoky v čase bez deště. Pokud tedy známe množství podzemní vody, která se v dané oblasti tvoří, můžeme s ní rozumně hospodařit.
Jak se vlastně zjišťuje, kolik vody do podzemí proniká? Co všechno musí hydrogeologové měřit a vyhodnocovat?
To je právě hlavní problém, protože k doplňování podzemních vod dochází pod zemí a nemůžeme ho snadno změřit. Ideální by
bylo měřit kompletně hydrologickou bilanci povodí – všechny přítoky i odtoky vody, jako jsou srážky a výpar, průtok v povrchových tocích, tok podzemní vody a také čerpání a vypouštění vod. Z bilance je pak vidět, jestli v povodí voda přibývá, což značí doplňování zásob podzemní vody, nebo naopak ubývá. Míst, kde můžeme všechny tyto veličiny spolehlivě měřit, je ale velmi málo. Hydrogeologové se proto snaží doplňování podzemní vody vypočítat například z minimálního průtoku potoků, nebo jako v našem případě z hladin ve studnách.
Ve své práci představujete nový model využívající snadno dostupná data. V čem je jeho hlavní výhoda oproti dosavadním
postupům?
Za zásadní výhodu považuji to, že nový model může fungovat s daty, která už máme k dispozici – jde o srážky, teplotu a dlouhodobé záznamy hladiny podzemní vody, a to vše v ČR měří Český hydrometeorologický ústav. Použili jsme kombinaci dvou velmi zjednodušených modelů, a tak oproti více fyzikálním přístupům nepotřebujeme detailně zkoumat vlastnosti půdy a hornin na každé lokalitě. Můžeme tak v budoucnu efektivně zpracovat data z velkého množství lokalit. A úplnou novinkou je, že jsme model upravili tak, aby dokázal simulovat nejen sezónní chod hladin, ale také víceleté trendy, což dříve nikdo nezkoušel.
Jaký význam mají výsledky vašeho výzkumu pro praxi? Mohou přispět k lepšímu hospodaření s podzemní vodou nebo pomoci lépe reagovat na období sucha?
Přesně tak. Když víme, kolik vody máme k dispozici nebo kdy se podzemní vody mohou zase doplnit, můžeme si lépe rozvrhnout jejich využívání. Například nám to umožní snáze posoudit, v jakých oblastech je vhodné hledat velké zdroje podzemní vody a kolik z nich půjde dlouhodobě odebírat. Kdybychom modely propojili s klimatickými scénáři, můžeme předvídat také vývoj zásob podzemní vody
do budoucna a předem se na něj připravit.
Co vás na hydrogeologii nejvíce baví a co byste vzkázala studentům, kteří o studiu geověd teprve uvažují?
Každé odvětví geologie, hydrogeologii nevyjímaje, je jako detektivka: sbíráte náznaky a snažíte se poskládat celkový obrázek procesů, které utváří svět kolem nás. Práce hydrogeologa je navíc nesmírně různorodá – díky práci v terénu se často podívám na jedinečná místa, zatímco počítačové simulace mi pomohou najít v získaných datech význam. Pokud rádi objevujete, pojďte studovat geovědy!
Související odkazy
Fotogalerie
