Zveme vás na podzimní cyklus Barrandovských seminářů, které se konají v České geologické službě na adrese Geologická 6, Praha 5 - Barrandov. Zářijový a listopadový jsou od 14 hodin v klasickém formátu s jedním přednášejícím, zatímco říjnový bude rozsáhlejší s více přispěvateli. Zájemci o zaslání linku na online připojení nechť napíší na adresu jana.kotkova@geology.cz. Těšíme se na vaši účast!
Jana Kotková
18. 9. 2024, 14 hodin
Anna Lamačová, ČGS Barrandov
Změny ve vydatnostech pramenů na území České republiky v letech 1971–2020
Přednáška bude zaměřená na analýzu dlouhodobých trendů vydatnosti pramenů napříč různými hydrogeologickými oblastmi v České republice. Výzkum ukázal, že většina pramenů nevykazuje dlouhodobé změny, nicméně část pramenů a některé oblasti mají klesající trend. Přednáška se také dotkne vlivu klimatických faktorů na sezónní změny vydatností, posunu jarního maxima a regionální rozdíly v závislosti na typu podloží a nadmořské výšce.
23. 10. 2024, 13 hodin
Bohdan Kříbek, Petr Dobeš, Josef Klomínský, Julie Erban-Kočergina, Ilja Knésl, Jitka Míková, Jan Pašava, Ondřej Pour, František Veselovský, Vladimír Žáček, Petr Bohdálek (Česká geologická služba), Lukáš Ackerman, Jiří Sláma (Geologický ústav AV ČR v. v. i.), Radek Škoda a Jan Cempírek (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity)
Metasomatity čistecko-jesenického masivu a jejich mineralizace
Seminář shrnující výsledky projektu STRASUR (2022-2024), na kterém bude prezentována alternativní hypotéza vzniku zrudnění na lokalitě Hůrky v čistecko-jesenickém masívu, a představen nový Horizon EU projekt deepBEAT se zaměřením na tuto lokalitu.
Listopad 2024 (termín bude upřesněn)
Tomáš Magna, ČGS Barrandov
Impaktové inferno? Multi-izotopový výzkum tektitů a impaktových materiálů
Impakty a velké kolizní události jsou klíčovým fenoménem tvorby unikátního geochemického složení novotvořených materiálů a planet. Inovativní geochemické metodiky přispívají k vymezení podmínek, panujících během kolizí, ale i po nich. Impaktové materiály a jejich detailní analýzy tak mohou přispět k porozumění tomu, jak velká planetární tělesa získávají netypické chemické složení.
