Vody jezer a potoků v horských oblastech mnoha částí severní Evropy a Severní Ameriky v posledních desetiletích hnědnou, což je problém, který vyvolává velké obavy vodárenských společností, které čerpají pitnou vodu z horských zdrojů. Toto hnědnutí je způsobené rostoucí koncentrací rozpuštěné organické hmoty (DOM) ve vodách. Tým vědců nyní vyvinul jednoduchý matematický model, který ukazuje, proč k těmto změnám došlo a jaký vliv na ně může mít změna klimatu v budoucnu.
Nový výzkum byl publikován v časopise Science Advances v článku s názvem Long-term rise in riverine dissolved organic carbon concentration is predicted by electrolyte solubility theory (doi: 10.1126/sciadv.ade3491). Výzkum vedl Don Monteith, koordinátor sítě pro sledování změn životního prostředí z britského Centre for Ecology and Hydrology. Mezi spoluautory patří také prof. Jakub Hruška a Dr. Pavel Krám z České geologické služby.
Proč je to důležité? Povrchové vody z horských oblastí zajišťují v mnoha regionech podstatnou část zdrojů pitné vody. Než je voda uvolněna ke spotřebě pro veřejnost, musí být podrobena dezinfekci, obvykle za použití chlóru. Chlorování vody s nadměrným obsahem rozpuštěných organických látek (DOM) však může vést ke vzniku potenciálně toxických vedlejších produktů. Rozpuštěná organická hmota je také zdrojem živin, jako je fosfor a dusík. Nárůst DOM proto může stimulovat růst "obtížných řas", které mohou ucpávat filtry v úpravnách vody a ovlivňovat chuť a zápach vody. Hnědnutí vody má i další ekologické důsledky, jako je změna společenstev vodních rostlin, což může ovlivnit schopnost jezer zachycovat a ukládat uhlík.
Pochopení této problematiky je důležité i pro ty, kteří vyvíjejí globální modely k predikci dopadů klimatických změn. Pohyb organických látek z pevniny přes řeky a jezera do moře je významnou součástí globálního koloběhu uhlíku, srovnatelnou s množstvím uhlíku zachyceného fotosyntézou suchozemských rostlin.
